Ušlý výdělek po dopravní nehodě

Poškozený, který v důsledku dopravní nehody utrpí zranění, se pravděpodobně setká s výpadkem příjmů ze zaměstnání. Nárok na náhradu ušlého výdělku za období zdravotní neschopnosti k práci má nejen zaměstnanec, ale i osoba samostatně výdělečně činná.

Ať už při nehodě dojde k podvrtnutí krční páteře, zlomenině nohy či polytraumatu, bude vás očekávat méně či více náročná léčba, pro kterou budete muset na určité období přerušit svoji výdělečnou činnost. Víte však, zda máte na náhradu ušlého výdělku nárok? A víte, jak postupovat při jeho uplatnění? Pokud ne, v následujících řádkách se pokusím vaše časté dotazy zodpovědět.

Náhradu ušlého výdělku může požadovat jak zaměstnanec vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. O náhradu ušlého příjmu lze žádat i v případě osob samostatně výdělečně činných.

Ušlý výdělek zaměstnance

U poškozeného, který byl v okamžiku dopravní nehody zaměstnán, je důležitým aspektem pracovní neschopnost a její délka. V praxi se lze setkat s tím, že pojišťovny rozporují délku pracovní neschopnosti, proto doporučuji pravidelně docházet k lékaři, který prokáže příčinnou souvislost mezi délkou pracovní neschopností a léčbou související se zraněním utrpěným v důsledku dopravní nehody.

Ztrátu na výdělku poškozeného zaměstnance lze požadovat ideálně po skončení pracovní neschopnosti. V případě, že pracovní neschopnost trvá dlouhé měsíce a vy se tak ocitnete v nepříznivé finanční situaci, lze ušlý výdělek požadovat po částech ještě před jejím ukončením, a to formou zálohového plnění.

Náhrada ztráty na výdělku za dobu trvání pracovní neschopnosti se vypočítá tak, že se od průměrného výdělku poškozeného zaměstnance před dopravní nehodou odečte součet náhrady mzdy od zaměstnavatele a nemocenských dávek. Ušlý výdělek se hradí v hrubém, proto je zapotřebí myslet na to, že je poškozený následně povinen plnění zdanit dle zákona o dani z příjmu.

Ušlý příjem OSVČ

U osob samostatně výdělečně činných je situace odlišná. Pokud není poškozený účasten dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ, nebude oficiálně v pracovní neschopnosti. K náhradě ušlého zisku tak není nutné mít vystavenou formální neschopenku, ani pobírat nemocenské dávky. I v tomto případě je však možné doložit neschopnost k práci v důsledku dopravní nehody. Délka neschopnosti k práce se prokazuje potvrzením ošetřujícího lékaře.

Výpočet náhrady ztráty na výdělku u OSVČ je komplikovanější než u zaměstnance a obvykle se vychází z daňových přiznání poškozeného za období před nehodou. V některých případech je možné přistoupit k doložení fakturace za rozhodné období před nehodou, a současně potvrzení o tom, že poškozený v důsledku dopravní nehody přišel o konkrétní zakázky.

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Pokud poškozenému zdravotní stav ani po ukončení pracovní neschopnosti neumožňuje výkon zaměstnání v takovém rozsahu, v jakém ho vykonával před dopravní nehodou, je v určitých případech možné požadovat ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. rentu. Takovou situací může být například invalidita třetího stupně pro následky zranění utrpěné při dopravní nehodě.

Renta se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem poškozeného před dopravní nehodou a součtem výdělku dosahovaného po nehodě a případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu této újmy na zdraví.

Ušlý výdělek bývá často opomíjenou náhradou, proto doporučuji obrátit se na zkušeného advokáta, který vám s vymáháním náhrady za ztrátu na výdělku pomůže.